Archiv tagů: zajímavosti

ADAPTACE NA ŠKOLKU Obsah 1. Úvod 2. Charakteristika vývoje dítěte při nástupu do mateřské školy 3. Co by dítě mělo zvládat při nástupu do mateřské školy? 4. Změny, které mohou u dítěte během adaptace nastat 5. Co dělat, když se adaptace nedaří? 6. A co když je doma mladší sourozenec? 7. Závěr 8. Zdroje   1. Úvod S adaptací dětí na mateřskou školu má samozřejmě každý, kdo již touto životní etapou se svými dětmi prošel, své zkušenosti a své zážitky. Ať už pozitivní, či negativní. Jak pomoci dítěti při jeho adaptaci na školku, jak se k němu chovat, jak s ním jednat a podobně, abychom mu nástup do mateřské školy co nejvíce usnadnili, to již bylo předmětem prvního dílu článku na téma „Adaptace na školku? Každé dítě je jiné!“ Ale co dělat, pokud i po dlouhé době dítě na školku stále není adaptováno, pořád pláče, vymýšlí si důvody, proč do školky nejít, přemlouvá vás, ať ho necháte doma a do školky ho nedáváte? Třeba děláte něco špatně. Třeba děláte vše správně, jen je vaše dítě obzvláště citlivé na takové zásadní změny v jeho životě. Možná vaše dítě nebo celá rodina procházíte těžkou životní etapou, která významně a negativně ovlivňuje chování, city a psychiku vašeho dítěte. Může se jednat o rozvod, odloučení od nějakého člena rodiny, úmrtí v rodině, psychický stres v rodině v důsledku finanční krize či mnoho jiných důvodů, které se odráží nejen na vás, ale zejména na vašem dítěti. Nejčastějším důvodem, proč dítě není schopné se ani po delší době adaptovat na školku a zvyknout si na nové prostředí a nové lidi v blízkosti, však bývá celková nezralost dítěte. Znovu opakuji: každé dítě je jiné a každé dítě se s různou situací dokáže vyrovnat různě. Někdo hůře, někdo lépe. Někdo rychleji, někdo pomaleji. Co dělat, když se adaptace nedaří? K celkovému pochopení problému adaptace dítěte na mateřskou školu možná přispěje i nástin vývoje dítěte. Díky pochopení fáze vývoje, ve které se nyní vaše dítě nachází, snadněji pochopíte, jak se asi cítí, co zrovna potřebuje. K dobru přijde i výčet změn, které mohou nastat v rámci adaptace na školku a na které se můžete předem připravit. A než přihlásíte své dítě do mateřské školky, raději si zjistěte, co všechno by mělo vaše dítě umět před nástupem do školky. Podle schopností a dovedností dítěte se dá předem rozpoznat jeho celková zralost a připravenost na bezproblémové zvládnutí nástupu do mateřské školy a úspěšnou adaptaci. 2. Charakteristika vývoje dítěte při nástupu do mateřské školy V době, kdy má tříleté dítě nastoupit do školky, prochází obdobím hry. Objevuje svět, poznává nové věci. Otázka „Proč?“ je na denním pořádku, a to několikrát. To vše napomáhá jeho zdravému vývoji a rozvoji. V této době má dítě zvýšenou potřebu socializace a celkového osamostatnění. Dítě se učí samo jíst, oblékat se, umýt se apod. V období předškolního věku je dítě obzvláště citlivé. Je hodně vnímavé, zvědavé, všímá si detailů, rádo se směje. Časem se nezabývá, žije přítomností, nápomocné jsou mu opakované děje a činnosti. Rozvíjí se myšlení a řeč. Myšlení je ovlivněné aktuálním děním, je názorné. Dítě zkoumá vztahy a jejich vzájemné souvislosti. Ve třech letech již dítě začne oplývat značnou fantazií. Je schopno představivosti, rádo si vymýšlí, neživým věcem dává lidské vlastnosti. V rámci socializace dítěte v tomto věku je postupné uvolňování vázanosti na rodinu. Dítě postupně poznává a přijímá sociální role a osvojuje si určité normy chování. Aktivity, které dítě vyvíjí, již nejsou samoúčelné, ale mají svůj význam a umožňují mu se prosadit ve skupině vrstevníků. Děti ve třech letech většinou mají své oblíbené kamarády a kamarádky, na které se těší a velice rády si s nimi hrají. Nehrají si odděleně, naopak spolu, a dokonce se společnými cíli hry. V tomto věku, tedy od 3 do 6 let, se také utváří individualita a osobnost jedince. Vzniká takzvané vědomí vlastní identity, což je velice důležité pro pozdější zdravé sebevědomí dítěte. Sebehodnocení dítěte je, vzhledem k jeho rozumovým schopnostem, silně závislé na okolí a především rodičích. Dítě přijímá názory druhých nekriticky, ztotožnění se s rodiči slouží jako obohacení dětské identity. Právě v tomto věku převážně do šesti let jsou dítětem přebírány takzvané rodinné vzory – podvědomě přebírá vzory chování rodičů. Jejich chování k sobě a k ostatním lidem, jejich komunikace, řešení problému a vyznávání citů, to vše dítě podvědomě vnímá a valnou většinu chování přebírá a uplatňuje v pozdějším věku. Dítě již před druhým rokem začíná přirozeně cítit zájem a potřebu vyzkoušet si dětskou společnost. V příznivějších období roku rodiče berou děti na dětská hřiště, procházky, k vodě a umožní mu styk s dalšími vrstevníky. Dítě z nich má radost, zajímají ho a aktivně se v jejich blízkosti projevuje. Ve větších městech a obcích nalézáme mateřská centra, která umožňují pobyt při nepříznivém počasí. Umožňují také styk otců a maminek s dětmi, které ještě nemají věk na mateřskou školku. Rodiče zde pozorují, jaký má jejich dítě zájem o vrstevníky, jak se dorozumívají, jak si hrají, a vidí, jak se mu mezi dětmi daří. 3. Co by dítě mělo zvládat při nástupu do mateřské školy? Následující kapitola bude možná pro mnohé rodiče „trnem“. Když se na to podívám z vlastní zkušenosti, moje dítě jako jedináček je oproti mnohým svým vrstevníkům nemotora. On to ale zase až takový nemotora nebude. Můj syn totiž využívá toho, že maminka všechno zařídí a udělá za něj. Takže obouvání bot raději ani nebude zkoušet, stejně také oblékání, protože to „přece ještě neumí“ a maminka to nakonec po dlouhém přemlouvání přece jen zvládne. Možná teď budu sobecká a trochu líná ve výchově svého dítěte, ale upřímně musím říci, že v tomto směru trošku spoléhám na paní učitelky ve školce, které s mým dítětem kvůli velkému počtu dětí ve třídě nebudou mít takovou trpělivost a možná ho spíše donutí k samostatnosti při oblékání a obouvání, než jsem byla doposud schopná já. Snad k jeho samostatnosti pomohou i ostatní děti, u kterých uvidí, že se samy oblékají či obouvají, a možná právě to ho donutí se tyto činnosti naučit. Co tedy mateřské školy vyžadují od dítěte při nástupu do školky, jaké dovednosti by mělo dítě zvládat? Tříleté dítě by mělo být schopné: • alespoň částečně se oblékat a svlékat (se zbytkem pomohou paní učitelky, ale důležitá je zde snaha dítěte), • obouvat si a zouvat boty (samozřejmě vázání tkaniček není vyžadováno, je lepší pořídit dítěti do školky boty na suchý zip či jiný způsob zapínání, který dítě samo zvládne), • poznat si své oblečení a boty, • vydržet sedět u stolečku při jídle, • samo se najíst, • pít z hrnečku, • zvládnout základní hygienu – umýt si ruce mýdlem, utřít si ruce, vyčistit si zuby, • používat záchod, sám si dojít na záchod, včas si říct, že potřebuje na záchod (pleny a nočníky jsou ve školkách nepřípustné), • vysmrkat se, • zvládnout chůzi po schodech (střídání nohou při chůzi ze schodů), • znát své jméno a příjmení, popřípadě bydliště, • poznat si svojí značku ve školce, • uklidit si po sobě hračky, • znát základní pravidla slušného chování, to znamená pozdravit, poděkovat, poprosit, • reagovat na pokyny paní učitelky, dodržovat kázeň, • říct, co potřebuje, co ho trápí, co by chtěl. 4. Změny, které mohou u dítěte během adaptace nastat Nástupem do mateřské školy se u dítěte mohou projevit určité příznaky jakéhosi bojkotu, vzdoru proti chození do školky. Dokud bylo vaše dítě doma, všechno vypadalo v pořádku – jedlo, chodilo na záchod samo nebo si alespoň řeklo, že potřebuje, hrálo si s ostatními dětmi atd. A najednou přišla pro ně velká změna. Ne každé dítě se s takovými změnami dokáže snadno vypořádat. Někomu to trvá déle, někomu krátce. Některé dítě nějaké změny vůbec nepociťuje a ve školce se hned cítí „jako ryba ve vodě“. Jak se na vašem dítěti mohou projevit tak velké životní změny, jako je nástup do školky a odloučení od rodičů? Setkat se můžeme například s náhlým pomočováním, odmítáním chodit na záchod (problémem je, pokud dítě bylo doposud zvyklé chodit na nočník a nyní se po něm vyžaduje chodit na záchod – proto je důležité před nástupem do školky zvykat dítě na záchod). Výjimkou nejsou ani bolesti hlavy, břicha, průjem, zvracení a s tím spojené časté marodění. Dalším projevem špatné adaptace na školku může být náhlá nechuť k jídlu, zejména pak ve školce. Znáte to, doma jí vaše dítě jako vlk a najednou ve školce odmítá jíst některé druhy jídel či nechce jíst vůbec. Projevem špatné nebo pomalé adaptace na školku může být i to, že se dítě náhle straní kolektivu ostatních dětí, hraje si raději samo, nechce se zapojovat do společných her a aktivit, během dne se příliš upíná na paní učitelky, je tiché a v postraní čeká, až si ho vyzvednete. Dítě může trpět děsivými sny, strachem, úzkostí. 5. Co dělat, když se adaptace nedaří? Rad a doporučení, jak úspěšně zvládnout adaptaci dítěte ve školce, je nespočet. I přes plnění a dodržování veškerých pravidel a doporučení se může stát, že vaše dítě bude mít dále problémy s docházkou do mateřské školy. Některé problémy se mohou časem vyřešit, ale mohou přijít zase další. Nejčastější problémy jsou pláč, křik, vztek, strach, počurávání, bolesti hlavy či břicha, někdy až zvracení či jiné příznaky. Co s tím? Pokud i po dvou měsících docházky do mateřské školy není dítě na školku adaptováno, nejprve bychom se měli zamyslet nad tím, co dané problémy způsobuje, proč dítě není schopné se na školku adaptovat? Příčiny mohou být různé. Děti jsou posílány do školky příliš brzy (kvůli zaměstnání rodičů), mnohdy ještě ani nedovrší věku tří let. S tím je spojená celková nezralost dítěte na takové zásadní životní změny. Zejména po stránce citové nejsou připraveny na odloučení od rodičů a navštěvování mateřské školy. V tom případě zní jednoznačné doporučení, na kterém se shodují psychologové, odborníci, ředitelky i učitelky mateřských škol – pokud to jen trošku jde z organizačního hlediska, nespěchejte na to, aby vaše dítě školku navštěvovalo. Pokud musíte do práce, zkuste hlídání prarodičů či osob, na které je dítě zvyklé. Pokud jste doma, zvykejte ho na odloučení od vás tím, že ho budete dávat na hlídání babičkám, kamarádkám či jiným známým osobám. I jeden rok věku dítěte, popřípadě několik měsíců, má značný vliv na úspěšnou adaptaci dítěte ve školce. V žádném případě nelámejte nástup svého dítěte do mateřské školky přes koleno, protože by to dítěti mohlo způsobit velké trauma. Pokud si vůbec nevíte rady s nastalou situací a nastalými problémy, které se ani po delší době nevyřeší, nebojte se obrátit na učitelku, ředitelku mateřské školy, popřípadě i na pedagogicko-psychologickou poradnu. 6. A co když je doma mladší sourozenec? Pokud dítěti vysvětlíte, že do školky musí proto, že vy musíte do práce, abyste mu mohli koupit, cokoliv si přeje, nebo abyste mohli jet na dovolenou, je vše v pořádku. Každý má své povinnosti, dítě to jistě pochopí. Ale co když maminka do práce nejde, protože je doma s jeho mladším bráškou či sestřičkou? Proč tedy musí jít do školky a nemůže být doma s nimi? V tomto případě může a opravdu většinou nastane problém. Učitelky v mateřských školách často vidí změny u dítěte, pokud se mu narodí mladší sourozenec. Ať děti milují svého sourozence sebevíc, ve většině případů začnou žárlit. To se pak projevuje na jejich chování. Ve školce se začnou vyhýbat kolektivu ostatních dětí, hrají si samy v koutě, jsou citlivé, plačtivé. Ty, co byly již předtím citlivé, jsou ještě citlivější. Těm, co měly sklony například k ubližování ostatním dětem, se tyto sklony ještě znásobí. Děti si prostě potřebují najít své místo, potřebují vědět, že je máte pořád stejně rádi, a musí si zvyknout na to, že svou lásku a svůj čas nyní dělíte mezi něho a sourozence. V takových případech psychologové opět radí (a paní učitelky úspěšnost tohoto kroku potvrzují) stáhnout dítě ze školky a nechat si je doma alespoň do jeho čtyř let věku. Jeden rok znamená obrovský pokrok v psychice i vývoji dítěte. O rok starší dítě dokáže mnohem lépe pochopit, co se děje, co je potřeba atd. Mnohdy pomůže už jenom to, že začnete dítě vyzvedávat ze školky dříve s tím, že se na ně sestřička nebo bratříček moc těšili, a proto jste si pro ně přišli dříve. Můžete si ho pravidelně nechávat doma s mladším sourozencem například i v pátek nebo ve středu. Stejný postup je doporučován i v případě, že dítě již třeba půl roku školku navštěvuje a teprve potom se mu narodí sourozenec. I tehdy se mnohdy stává, že začne žárlit, a vyskytnou se problémy. I tehdy odborníci doporučují dítě ze školky stáhnout a nechat doma. 7. Závěr Ať už jsou odborníky a psychology na postupnou adaptaci dítěte na mateřskou školu napsány tisíce jednoznačných doporučení, v praxi s dětmi hrají největší roli pedagogové a učitelky. Právě učitelky jsou dennodenně u ranních příchodů dětí do školky, plačtivého loučení s rodiči. Právě ony jsou svědky toho, jak se dítě postupem času zlepšuje, či mohou informovat rodiče o neúspěšné adaptaci jejich dítěte. Učitelky vidí a všímají si změn v chování dětí, pokud prožívají nějakou zásadní životní situaci. A může to být životní situace příjemná i nepříjemná. Proč se o tomto zmiňuji? Zmiňuji se proto, že na základě vlastních zkušeností ne všechny učitelky v mateřských školkách s postupnou adaptací úplně souhlasí. Nemohu říci, že by ji zcela odsuzovaly a kritizovaly. Shodují se však, že existují případy, kdy se postupná adaptace dítěte na mateřskou školku prostě nevyplatí. Pokud rodiče příliš prodlužují postupnou adaptaci a jejich pobyt v mateřské školce spolu s dítětem překročí určitou dobu, dítě si na jejich přítomnost spíše zvykne a vyžaduje ji i nadále. Zde se postupná adaptace míjí účinkem. Také ostatní děti, jejichž rodiče nemohou s dítětem trávit čas ve školce (například kvůli zaměstnání), může přítomnost jiných rodičů zneklidnit. Je jim líto, že jejich maminka s nimi ve školce není, zatímco jiné děti tu maminku mají, a adaptace dítěte na školku se tak může prodloužit či se mohou vyskytnout jiné problémy související s adaptací na školku. 8. Zdroje DVOŘÁKOVÁ, H., TÁBORSKÁ, H., BAJGAROVÁ, I.: Charakteristika vývoje dítěte předškolního věku, 2011